https://www.youtube.com/watch?v=YW19iBsBMTY
Artyčok
artyčok zeleninový, nebo také artyčok kardový je výbornou zeleninou, která má i mnohé léčivé účinky. Artyčok zvyšuje produkci žluči v jádtrech a tím pomáhá k lepšímu trávení. Artičok se doporučuje užívat při zánětech žlučníku a žlučových cest, onemocnění ledvin, detoxikaci organismu, artritidě a revmatismu. Artičok pomáhá při snižování cholestorolu v krvi a doporučuje se jeho užívání při léčbě vysokého krevního tlaku. Díky svým účinkům podporujícím trávení pomáhá při hubnutí. Pěstování artyčoku vyžaduje slunné stanoviště a výživnou půdu. Z artyčoku se využívají nejčastěji listy, stonky a kořeny. Výluhem ze sušených listů připravíte artyčokový čaj, který pomáhá při čištění jater. Receptů s artyčokem je velké množství, konzumují se syrové, vařené, dušené, grilované, ale i nakládané.
Brokolice
brokolice je košťálová zelenina podobná kapustě a květáku. Brokolice se stává na našem jídelníčku stále oblíbenější surovinou. Brokolice v kuchyni má široké využití. Mezi nejčastější recepty patří brokolice zapečená se sýrem, brokolice se též podává v kombinaci s těstovinami či s bramborem, či brokolicová polévka. Brokolice je bohatá na hořčík, který je pro lidské zdraví nezbytný pro správnou činnost svalů, srdce, nervových zakončení a tvorbu hormonů. Dále obsahuje vysoké množství vlákniny, která je usnadnuje činnost střev a vitamínu C, čímž pomáhá proti nachlazení. Vysoký obsah draslíku pomáhá při odvodňování a snižuje krevní tlak. Konzumace brokolice pomáhá při detoxikaci organismu a léčbě rakoviny.
Celer
Celer je kořenová zelenina s typickým aróma. Nejčastěji se pěstuje celer bulvový, celer řapíkatý či celer miřík. Pro přípravu pokrmů se využívá bulva celeru a jeho listy. Použití celeru v kuchyni je různorodé, nejčastěji se používá při přípravě vývarů, oblíbená je i celerová polévka či celer smažený, z celeru vyrobíme také výborný celerový salát. Konzumace celeru je výhodná pro naše zdraví. Celer má protizánětlivé a močopudné účinky, doporučuje se proto při léčbě ledvin. Dále je vhodný při léčbě onemocnění dnou, je taktéž vhodný pro revmatiky a diabetiky. Celer se doporučuje při léčbě obezity, jelikož urychluje látkovou výměnu. Celer je také přírodní afrodiziakum.
Cuketa
Cuketa je velice oblíbenou zeleninou, a to díky svému rozmanitému využití v kuchyni. Pěstování cukety je poměrně nenáročné, podobné pěstování okurek či dýně. Klasicky má cuketa válcovitý tvar, v poslední době je však populární pěstování cukety kulaté. Receptů s využitím cukety je opravdo velké množství. Cuketa se dá připravit jak ve slané, tak sladké podobě. Velice oblíbená je cuketa zapečená v troubě, plněná mletým masem a sýrem, dále se cuketa může použít jako příloha k hlavnímu jídlu, známé jsou též tzv. cukeťáky, které jsou variantou klasických bramboráků. V letních měsícíh si můžeme pochutnat na salátu z cukety, či cuketě grilované s lilkem a česnekem. Cuketa je výborná také smažená v těstíčku či klasickém trojobalu. Cuketu lze použít ve sladkých receptech, při přípravě moučníků, kterým cuketa dodá potřebnou vláčnost. Konzumace cukety má příznivé účinky i na naše zdraví. Cuketa je ideálním pomocníkem při hubnutí, a to díky vysokému obsahu vody je nízkokalorická. Cuketa pomáhá také při detoxikaci organismu, jelikož vylučuje z těla nebezpečné toxiny a stimuluje tak činnost ledvin. Její konzumace je vhodná při léčbě dny, cukrovky, revnma, otoků končetin, nadváhy, atd. Cuketa pomáhá také s čištěním střev a zlepšuje zažívání.
Čekanka
Konzumace čekanky je velice prospěšná pro naše zdraví. Přesto není čekanka v české kuchyni příliš využívanou zeleninou. V České republice se můžeme nejčastěji setkat s pěstováním čekanky obecné, listové, čekanky salátové a taktéž čekanky červené. Syrová čekanka je výborná do zeleninových salátů, můžeme ji však použít i v teplé kuchyni. Jak již bylo řečeno, čekanka je velmi prospěšná našemu zdraví – působí detoxikačně a má vysoký obsah vlákniny, který podporuje zažívání. Pomáhá při snižování hladiny cholesterolu v krvi a je účinnou prevencí porti vysokému krevnímu tlaku, infarktu, mrtvici či rakovině střev. Nať čekanky se využívá v léčitelství. Pomáhá při zácpách, nemocech trávicího ústrojí a snížené funkci jater. Z kořene čekanky se připravuje náhražka kávy, tzv. Cikorka. Konzumace čekanky se doporučuje i v těhotenství, jelikož je přírozeným zdrojem kyseliny listové.
Kapusta
Kapusta je košťálová zelenina. Nejčastějšími druhy jsou kapusta hlávková či růžičková kapusta. Pěstování kapusty je poměrně nenáročné, jedná se o odolnou rostlinu, která senese i chladnější podnebí. Recepty s kapustou mohou být jak vařené, smažené, tak dušené. Kapustu však nejíme syrovou, před konzumací musí projít tepelnou úpravou. Velice oblíbená je dušená kapusta na sladko, která je využívána jako příloha, namísto zelí. Pokud uvaříme kapustu s bramborem a dochutíme česnekem a majoránkou, dostaneme recept známý pod názvem kapusta na husto. Kapustu můžeme také kombinovat s masem, za vyzkoušení stojí např. kapustové závitky plněné mletým masem a rýží. Kapusta má blahodárný vliv na naše zdraví. Kapusta je bohatá na vlákninu, pomáhá tak lepšímu trávení a zvyšuje apetit. Kapusta je bohatá na vitamín C, vitamíny skupiny B, E a K, draslík, hořčík, železo, selen a kyselinu listovou. Pomáhá snižování cholesterolu, posiluje imunitu, příznivě působí na hojení ekzémů a při kožních potíží. Pomáhá také při střevních potížích, žaludečních problémech a jaterních onemocněních.
Kedlubna (kedluben)
Kedluben je košťálová zelenina, podobně jako zelí či kapusta. Zpravidla se u nás pěstují dva druhy – bílé kedlubny a modré kedlubny. Pěstování bíle kedlubny je náročnější, jelikož potřebuje bohatou zálivku. Ideální měsíc pro výsev raných odrůd kedlubny je únor. Pro letní odrůdy doporučujeme výsadbu sazenic v březnu nebo v dubnu. Sadba některých pozdních odrůd kedlubny je možná až na přelomu dubna a května. Kedlubny jsou prospěšné pro naše zdraví, mají nízký obsah Kj, jsou bohaté na vitamíny B1, B2 a vitamín C. Dále obsahují draslík, vápník, fosfor a železo. Kedluben doporučujeme konzumovat čerstvý syrový. Receptů z kedlubny je však více. V teplé kuchyni lze např. připravit dušený kedluben, či polévku z kedlubny.
Paprika
Paprika je oblíbená zelenina, některé její druhy lze využívat také v sušené podobě jako koření. Pěstování paprik je nejvýhodnější ve skleníku, jelikož vyžadují teplo a vlhko. Pálivá paprika je známá jako chilli paprička, nepálivou nezýváme kapie. Chilli papriky obsahují kapsaicin, který způsobuje silné pálení v ústech. Ten je užitečný pro lidské zdraví, tiší bolest, stimuluje činnost srdce a působí příznivě na štítnou žlázu. Sladké papriky jsou bohaté na vitamín C a beta karoten a mají příznivé účinky na lidský organismus. Posilují cévy, mírní bolesti žil, zlepšují zrak, podporují krevní oběh a působí preventivně proti rakovině. Papriky mají malé množství kalorií. Lze je konzumovat syrové, či tepelně upravené. Mezi oblíbené recepty patří papriky plněné mletém masem a rýží v rajské omáčce, papriky plněné balkánským sýrem. Papriky lze taktéž nakládat, oblíbené jsou pečené papriky v oleji, nakládané papriky plněné kysaným zelím či chilli papričky v kysaném nálevu. Jako koření je velice oblíbená sušená paprika sladká, paprika uzená či pálivá paprika.
Pastinák
Možná si kladete otázku, co je to pastinák? Pastinák setý je kořenová zelenina podobná kořenové petrželi. Pěstování pastináku je poměrně jednoduché, jedná se o nenáročnou plodinu, které vyhovuje slunné stanoviště či polostín. V kuchyni se využívá kořen pastináku, který se sklízí na podzim. Pastinák má také léčivé účinky, pomáhá při čištění močového měchýře, zlepšuje chuť k jídlu a má uklidňující účinky podobně jako meduňka. Je také bohatý na vitamíny a minerály, obsahuje velké množství draslíku a vlákniny. V kuchyni ho lze využít jako náhradu za petržel. Známé jsou recepty, kde se vyskytuje v kombinaci se šťouchanými bramborami, v polévkách či jako příloha k masu. Pastiňák se připravuje dušený, zapečený, smažený i vařený.
Pórek
Pórek neboli pór zahradní je zelenina podobná cibuli. Na otázku jak a kdy sázet pórek neexistuje jednoznačná odpověd, jelikož jeho pěstování záleží na druhu sázených odrůd. Ozimé odrůdy vyséváme na začátku května, část úrody sklízíme na podzim, zbylou úřodu ponecháváme v zemi až do jara. Tzv. Letní pórek vysazujeme na konci dubna a sklízíme během podzimu. Bohatou sklizeň mohou narušit mnozí škůdci, mezi nejčastější patří vrtalka pórová a květilka cibulová, které způsobují červivění a hnilobu rostlin. Pórek je ideální pro skladování v mrazničce, v lednici vydrží až 20 dní. Pórek má příznivé účinky na naše zdraví. Pórek má močopudné účinky, je tedy vhodný pro osoby trpících dnou či revmatem. Fosfor povzbuzuje mozkovou činnost a posiluje činnost cév. Pórek obsahuje také mnohé vitamíny, nejvíce vitamín C, kyselinu listovou, vlákninu a minerály jako jsou zinek, mangan či selen, které jsou důležité pro fungování lidského organismu. Zpracování pórku v kuchyni je jednoduché, lze jej konzumovat syrový,
smažený, vařený i dušený. Mezi oblíbené recepty patří pórková polévka či pórek zapečený se sýrem a kysanou smetanou.